50plus znamená 50 a více ujetých km,někdy i překonanou věkovou hranici, ale hlavně 50 a více skvělých zážitků.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Jesenicko - podobně jako Sedlčansko - je svět zvláštních kamenů a skalek. Tenhle svět má pro mnoho lidí velkou přitažlivost. Když se hodiny (v našem případě rovných dvanáct hodin) jede na kole tímto až úžasným kamenným světem, člověk začne hlouběji vnímat jeho zadumanou krásu a je mu v něm "dobře". Skalní mystici by řekli, že je to nabíjí positivní energií. Já, coby energetický necita, přemýšlím o konkrétních energiích, které musely být ve hře aby vznikly místy až neskutečné kamenné útvary. Holt příroda a její síly jako silný mráz, malá zemětřesení a soliflukce jsou - dle geologů - všeho schopné. Nicméně pochybnosti zůstávají. Jak řekl jeden spisovatel píšící o kamenech, jestli toho od té přírody nechceme moc. Potud ke kamenům. Tak či onak jsme ujeli 57 kilometrů, což není moc. Ale "v sedle a v terénu" jsme byli s přestávkami na focení a svačení přesně dvanáct nádherných hodin. Myslím, že fotky to dokládají. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 27.5.2019
  • 82 zobrazení
  • 2
  • 00
O této sobotě se újezdští rozhodli, že si zorganizují cyklovýlet na opačný konec metropole po existujících "dálkových" cyklostezkách. Jak to probíhalo, vyplývá z této malé fotoreportáže. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.5.2019
  • 36 zobrazení
  • 0
  • 00
Toto je fotoreportáž z krátkého, několikadenního "odskoku" do jižního Španělska na konci dubna. Bylo ještě před sezónou, pročež turistů bylo málo a hotely byly až do prvního máje poloprázdné. I ten v Esteponě , umístěný mimo centrum prakticky na pláži, respektive mezi pláží a příbřežní čtyřproudovkou. Nicméně v pokoji obráceném k pláži a s krásným výhledem na slyšitelně šumící moře nebylo nic z té velké komunikace slyšet. Bezproblematicky pronajaté auto umožňovalo navštívit zajímavé body ve vnitrozemí, a to jak ty civilizační, tak ty přírodní. Na koupání v moři to tak jako tak ještě nebylo a tak se jezdilo a chodilo. Tato pididovolená stejně nebyla primárně míněna jako "koupací". Španělské vnitrozemí má co nabídnout a v detailu umí - i při opakované návštěvě - překvapit. Viz fotografie. Rudolf.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v květnu
  • 120 zobrazení
  • 0
  • 00
Toto je reportáž z jednodenního, respektive "odpoledního" výletu z nedaleké Estepony. Gibraltarem je míněna dominantní skála ostrých tvarů s malým městem na jejím úpatí. Celé je to od začátku 18. století až dodnes v područí Velké Británie, která tak v úžině mezi Evropou a Afrikou kontroluje vjezd a výjezd ze Středozemního moře. Do Gibraltaru se jezdí jednak jako do (skoro) nejjižnějšího cípu Evropy, ale také kvůli opicím, jež na skále žijí. Tito chlupatí předchůdci lidské rasy přitahují mraky turistů, z nichž město žije. Podle legendy by jejich vymizení znamenalo i zánik britské nadvlády. Afrika je ze skály vidět pouhým okem. Platí se zde eury nebo librami, přeshraniční vstup do města je kontrolován jenom formálně. Jezdí se vpravo. Španělé o převzetí této britské "kolonie" opakovaně usilovali, avšak zatím bezvýsledně. Návštěva tohoto místa v člověku zanechá dojem, viz obrázky. Rudolf.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 28.4.2019
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Nádherný den a suché lesní cesty nás vylákaly na delší vyjížďku krajinou, kde jsme ještě nebyli. Vyrazili jsme od kempu Stříbrný Rybník na okraji Hradce Králové a desítky kilometrů jsme se drželi turistických značených cest. Kulturním zážitkem bylo "středověké" Opočno, v jehož některých koutech jakoby se zastavil čas. A taky se tu za války nebombardovalo. Nejvzdálenějším bodem byla vesnice Podbřezí. Štreka vedla víceméně plochou krajinou bez větších kopců, což nám po zimě přišlo docela vhod. Výlet neměl chybu. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2019
  • 94 zobrazení
  • 1
  • 00
"Bílé" cesty a cyklotrasy znám prakticky jen ze zimní cyklistiky, kdy se sníh postará o změnu vzhledu krajiny a svým způsobem změní i její fluidum. Podobně působí i krajina posetá kvetoucími stromy, což ovšem trvá podstatně kratší dobu než sníh za tuhé zimy. A tak jsem do dubnové krajiny několikrát vyjel s cílem pomíjivou krásu zachytit objektivem fotoaparátu.
Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2019
  • 95 zobrazení
  • 1
  • 00
Neděle byla jako malovaná, slunce svítilo, teplota byla tak akorát na kolo. Vyjeli jsme v několika lidech na několik kilometrů dlouhou vyjížďku do romantické cukrárny v Doubravčicích. Cestou jsme se stavili u kostelíku Sv. Bartoloměje v Březí s tím, že po této kulturní vložce si zasloužíme něco nezdravě dobrého do kručících žaludků. Pozřené kalorické bomby měly být dle plánu "spáleny" na zpáteční cestě, což se možná částečně stalo. O pozdním odpoledni tato loudavá vyjížďka po asi šedesáti kilometrech skončila. Nebyla ani o sportu ani o poznávání nových koutů, ale o radosti z pohybu v kvetoucí jarní krajině.
Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2019
  • 98 zobrazení
  • 2
  • 00
Není nad to, mít možnost někdy vyjet za předjarního slunce na hory na sníh.
A uniknout inversnímu oparu a dívat se něj "svrchu".
Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2019
  • 38 zobrazení
  • 2
  • 00
Říká se, že když pánbu dopustí, i motyka spustí. A někdy dopustí i to, že v Praze nasněží dost na to, aby se kolem metropole dalo jezdit na běžkách. Škoda, že to není častěji.
Rudolf.
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 6.2.2019
  • 17 zobrazení
  • 0
  • 00
Počasí mělo být o tomto čtvrtku pěkné, tak jsem se rozhodl vyjet za sněhem do blízkých hor. Těmi blízkými horami by z hlediska Pražáka mohly být Krkonoše, ale taky Jizerky nebo Hory Krušné. Ty poslední vyhrály. Po 70-ti minutách jízdy jsem byl na 450 m. n. m. v Dubí u Teplic. Tak jsem dal zastávku, abych zjistil, jak to tam vypadá se sněhem. Sníh na té výšce - v ten den - akorát "začínal". Pokračoval jsem na Cínovec. Tam bylo na 850 m.n.m. sněhu zase až moc, ale zasněžená krajina pod azurovou oblohou zalitá dopoledním sluncem byla kouzelná. Na poježdění na kole tam pro kvanta sněhu ovšem nebylo ani pomyšlení. Bylo nutno sjet někam níž a tam se od zaparkovaného auta "škrábat" výš tak, aby návrat k autu byl s kopce dolů. Za místo cyklovýletu jsem si podle mapy vybral Fürstenau, vesničku na dohled od české hranice a od Komáří Vížky, kam jsem chtěl dojet. To se mi také nakonec povedlo. Moje smůla však spočívala v tom, že hřebenová asfaltka mezi Fojtovicemi a Cínovcem o této zimě - na rozdíl od těch minulých - nebyla proplužená. I když se na kole o tomhle čtvrtku v téhle "oblasti" moc jezdit nedalo, byl to nádherný den na sněhu. Ve srovnání s šedivým velkoměstem to byl pocitově pobyt na jiné planetě. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 31.1.2019
  • 89 zobrazení
  • 0
  • 00
Dnešní sobotní dopoledne jsem strávil v čerstvě zasněžené krajině, večer s přáteli u čerstvých chlebíčků.
Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2019
  • 40 zobrazení
  • 0
  • 00
Dnes bylo nádherné pondělí. Po delší době zavládlo bezvětří. A taky svítilo slunce, věc značně motivující. "Podnulová" teplota byla pro nás vedlejší. A tak jsme vyjeli někam, kde kromě bezvětří a slunce bude i trochu sněhu a nebude nutné tam jet tři hodiny autem. Po poledni jsme se - po vyložení kol na parkovišti mezi Mníškem a Řevnicemi - mohli vydat na cestu. Ta byla nejdřív hladkou cyklostezkou, ale pak se stala střídavě romantickou lesní pěšinou a střídavě klouzačkou mezi zmrzlými vyjetými kolejemi od těžké techniky. Bylo to o ústa i o jiné orgány. Pád byl jen jeden, a to ten můj. Před čtvrtou jsme se vydali na zpáteční cestu. Ta už nevedla hřebenovkou, ale obloukem údolím. Dalo se jet rychleji, ale nakonec jsme se museli dostat na původní výšku asi tříkilometrovým táhlým stoupákem. Poslední půlhodina se konala za tmy. Ta byla docela dobrodružná, poněvadž tmavé ledové plotny ve světle blikaček nebyly rozeznatelné od asfaltu. Těm jsme se nakonec úspěšně vyhnuli, jakožto i kolizi s divokým prasetem, které se při jeho "přeskoku" přes potemnělou cestu díky bohu o pár metrů vyhnulo nám. K autu jsme při minus pěti dojeli už za úplné tmy. Vlastní jízdou jsme strávili čistého času 2:26 h, ujeli jsme 30,79 km a dosáhli průměrné rychlosti 12,6 km/h. Průměrná rychlost celé doby výletu o kilometr lehce přesáhla rychlost chodce. Byla to pohoda. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 22.1.2019
  • 89 zobrazení
  • 1
  • 22
Sníh z předchozího dne začal dopoledne při nulové teplotě pomalu, ale viditelně ubývat. Naše slavná sdělovací média však hlásila sněhovou kalamitu skoro všude. I z míst asi 15 kilometrů od bydliště, kolem něhož bylo sněhem jen lehce pocukrováno. Tak jsem si řekl, že si za tou kalamitou vyjedu na kole, třeba na ten sníh narazím. Nějak po desáté jsem vydatně posnídal a pak jsem na sebe začal pomalu a s rozmyslem navlékat zimní thermoregulační oděvní vrstvy. Obul jsem sprejem čerstvě naimpregnované sněhule. Po půl dvanácté jsem nabyl dojmu dostatečné mrazuvzdornosti a vodotěsnosti a přesně o dvanácté jsem mohl vyjet. Po hodině pomalého šlapání zpomalovaného navíc průběžným fotografováním jsem dosáhl "hranice sněhu". Po další hodině jízdy ho bylo tolik, že se v něm dalo sotva jet. Ano, našel jsem svou osobní malou sněhovou kalamitu. Chvílemi se nedalo ani jet ani kolo vést. Sněhem obalené pneumatiky sotva prošly vidlicemi. Namrzlá přehozka přehazovala jen tři největší ozubená kolečka. Přesto jsem se dostal na nadmořskou výšku 500 metrů do místa, které jsem si na mapě našel coby cíl. Tímto cílem byl kámen na okraji pěšiny na bezejmenném místě, kde jsem byl v létě. Po chvíli meditace v (domněle) liduprázdné zasněžené krajině jsem se vydal zpět. Po několika minutách šlapání proti mně v té "pustině" vyběhl středně velký vlčák a nadprůměrně velký dobrman. Zůstal jsem stát jako solný sloup. Oni taky. Bez hnutí jsme na sebe všichni tři zírali tak deset vteřin, které mně přišly jako deset hodin. Z lesa se vynořil pár postarších lidí a oba manželé mě s radostným švitořením ujišťovali, že jejich pejsci jsou hodní a ještě prý nikoho nekousli. S velkým sebezapřením jsem slušně odvětil, že jim to teď už věřím. Ovládl jsem doznívající hrůzu a vztek a pokračoval nadcházejícím soumrakem zpět k okraji metropole na výchozí nadmořskou výšku 250m, kde při večerním návratu dom už po sněhu nebylo ani památky. Po návratu jsem měl pocit, jako kdybych se vrátil z výletu do Krkonoš.Tahle odpolední vyjížďka byl fakt zážitek.. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.1.2019
  • 97 zobrazení
  • 4
  • 11
Jsem rád, že takové fotky mohu pořídit ani ne dva kilometry od domu.
Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 5.1.2019
  • 26 zobrazení
  • 0
  • 00
Újezd nad Lesy zas jednou pořádal svou již pomalu tradiční novoroční cyklojízdu. Pod zataženou oblohou se sešlo hafo účastníků. Trasa vedla na Černý Most k rozhledně Doubravka, která byla současně i nejvzdálenějším bodem cesty. Po delší přestávce spojené s průzkumem rozhledny jsme se vydali do Koloděj, kde nás čekal novoroční punč a hlavně česnečka, na kterou jsme se skutečně těšili. Po cestě až do Koloděj pořád ještě nepršelo. Krápat začalo naštěstí až pod "baldachýny" nad stoly s chlebíčky a dalšími laskominami včetně oné polévky. Kolem čtvrté jsme se začali rozjíždět dom. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2019
  • 137 zobrazení
  • 0
  • 00
První prosincový víkend přinesl sněhovou nadílku, vhodnou akorát k projížďce na kole pocukrovanou krajinou. Pro mě něco téměř jako droga. Aktivoval jsem jedno ze svých kol, a sice to žluté, co má jako jediné kotoučové brzdy. Na tomhle kole a na lehce podhuštěných pneumatikách jsem se vydal na mnohokrát projetou turistickou stezku vedoucí mimo autoprovoz, jenž v okolí poslední dobou neskutečně zesílil. Na štrece jsem byl zcela sám, nicméně nebyl jsem na ní první. Někdo tu brzy ráno už na kole jel. To jsem teda čuměl. Po poledni jsem byl zase doma s pocitem duševního osvěžení, které mi cyklistika na sněhu přináší. Chtělo by to na sníh někoho do party. Asi tak.
Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.12.2018
  • 39 zobrazení
  • 1
  • 00
Vánoce se blíží, lidé začínají shánět dárky a ženy péct. Ale ne všichni prožívají konec listopadu jako dobu zasvěcenou přípravám na Vánoce. Ty se v posledních letech změnily ve svátky konzumu spojené s chaosem, bez nějž si je lidé už nedovedou - a možná nechtějí - představit. Ale existuje tu i pár jedinců, kteří toto roční období "neobětují" nákupní a uklízecí hektice, ale cyklistice. A ti se o propršeném víkendovém dopoledni pod vedením Radky ve složení několika chlapečků a holčiček sešli na okraji metropole, aby již po několikáté vyrazili na předvánoční "nepečící" cyklovýlet. Trasa vedla severovýchodním Přípražskem a byla spojená s návštěvou památníků, pramenů, kapliček a dalších zajímavých "bodů". Cestou se klábosilo a fotilo, zkrátka nepřišlo ani posezení v hospodě. Tradičně nešlo o objevování nových oblastí, ani o sportovní výkon. Bylo to - jako již několik let předtím - o radosti z pobytu na tomto světě a ze skupinového sportu. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 24.11.2018
  • 120 zobrazení
  • 3
  • 44
O druhé listopadové sobotě jsme v jedenácti lidech kolmo vyrazili do zasmušilé roviny Českobrodska a Čelákovicka. Slunce nesvítilo, ale nebyla zima a vítr nefoukal. Rušivým faktorem byl jen nedostatek otevřených hospod. Nejzazší bod cesty byla Sadská s občerstvením v tamní, dosud vždy otevřené hospodě. Návrat se konal již za soumraku, dom jsme dojeli po 80ti kilometrech už za tmy. Výlet nebyl ani o sportovním výkonu či objevování nových končin, nýbrž o radosti z pohybu v - tentokrát početné - cykloskvadře. Bylo to pěkné a bylo toho dost. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2018
  • 125 zobrazení
  • 3
  • 00
O dušičkové sobotě jsme se v několika lidech vypravili do podzimní krajiny severovýchodně od metropole. Za bezvětří jsme urazili ne více než padesát kilometrů rozložených na sedm hodin. Naše průměrná rychlost kolem sedmi kilometrů za hodinu se povážlivě blížila pouhé rychlosti chodce. Vyjížďka holt nebyla ani o objevování nových oblastí ani o sportovním výkonu. Bylo to zas jednou o radosti z pohybu v přírodě a skupinovém sobotním obědě v hospodě. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 3.11.2018
  • 112 zobrazení
  • 1
  • 22
Málokterá evropská metropole má tak úzký kontakt s přírodou, jako má Praha. Mokřad jménem Suchý poldr Čihadla - tedy jeho úprava se zajištěným zavodněním - se městu povedl. Na druhé straně před jeho kultivací ve formě dřevěných lávek a hatí zde žilo mnohem víc zvěře, k níž patřily i srny. Ty už zde nežijí, tedy rozhodně na ně nelze narazit jako dřív. Ubylo i ptactva, což mohu po dvaceti letech pohybu v této oblasti potvrdit. Každopádně je tu pěkně, a to i v zimě, když tu nasněží. Dá se tu prožít pár pěkných chvil. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.11.2018
  • 42 zobrazení
  • 1
  • 00
Krajina v tomto ročním období - podobně jako na jaře - hýří barvami. Jarní probouzení krajiny i její podzimní usínání, obojí nabízí motivy k malování nebo k fotografování. Malovat neumím, tak jsem je dnes fotil. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2018
  • 29 zobrazení
  • 0
  • 00
O sobotě 20.10.2018 jsme coby dva chlapečkové vyrazili do podzimní krajiny Východopražska. Cílem byly Voděradské Bučiny, kde jsme byli již mnohokrát, kde však pokaždé podlehneme romantice lesů s listnatými stromy, jichž je v současnosti málo. Podívali jsme se i na Holý Vrch, na nejvyšší bod této zasněné pahorkatiny s jeho zvláštními skalkami a kameny. Po více než osmdesáti kilometrech jsme se už za tmy vrátili do výchozího bodu. Byl to nádherný den na kole v přírodě. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2018
  • 99 zobrazení
  • 0
  • 00
Ačkoli byl pracovní den, nějak se nám třem lidem - jedné holčičce a dvěma chlapečkům - podařilo "urvat" se od povinností a vyjet do krajiny kolem Mácháče. Část štreky vedla bývalým vojenským prostorem. Ty cesty starými cvičáky jsou skoro vždycky zajímavé, i když tam člověk občas narazí na věci nebo místa dokazující existenci lidské organisované hlouposti. Aly tak či onak - bylo na co koukat a chvílemi bylo čemu se i divit. Fotky řeknou víc. Rudolf
více  Zavřít popis alba 
  • 28.8.2018
  • 64 zobrazení
  • 2
  • 00
Tahle meteorologicky nejasná sobota byla zasvěcena - na naše poměry krátkému - výletu do Kostelce nad Černými Lesy. Cílem byla nejen radost z pohybu, ale i kulinářské radovánky v podobě posezení u zákusků v romantické cukrárně v Doubravčicích a u česnečky v historickém pivovaru v Kostelci. Každopádně nám na těch nějakých 55-ti km nepršelo a taky nám chutnalo. Bylo to fajn. Rudolf.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2018
  • 57 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

50plus znamená 50 a více ujetých km,někdy i překonanou věkovou hranici, ale hlavně 50 a více skvělých zážitků.

Adresa na Rajčeti

www.50plus.rajce.idnes.cz

Aktivní od

23. prosince 2013

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama