Název

Za sněhem na kole 10.1.2019

Popis

Sníh z předchozího dne začal dopoledne při nulové teplotě pomalu, ale viditelně ubývat. Naše slavná sdělovací média však hlásila sněhovou kalamitu skoro všude. I z míst asi 15 kilometrů od bydliště, kolem něhož bylo sněhem jen lehce pocukrováno. Tak jsem si řekl, že si za tou kalamitou vyjedu na kole, třeba na ten sníh narazím. Nějak po desáté jsem vydatně posnídal a pak jsem na sebe začal pomalu a s rozmyslem navlékat zimní thermoregulační oděvní vrstvy. Obul jsem sprejem čerstvě naimpregnované sněhule. Po půl dvanácté jsem nabyl dojmu dostatečné mrazuvzdornosti a vodotěsnosti a přesně o dvanácté jsem mohl vyjet. Po hodině pomalého šlapání zpomalovaného navíc průběžným fotografováním jsem dosáhl "hranice sněhu". Po další hodině jízdy ho bylo tolik, že se v něm dalo sotva jet. Ano, našel jsem svou osobní malou sněhovou kalamitu. Chvílemi se nedalo ani jet ani kolo vést. Sněhem obalené pneumatiky sotva prošly vidlicemi. Namrzlá přehozka přehazovala jen tři největší ozubená kolečka. Přesto jsem se dostal na nadmořskou výšku 500 metrů do místa, které jsem si na mapě našel coby cíl. Tímto cílem byl kámen na okraji pěšiny na bezejmenném místě, kde jsem byl v létě. Po chvíli meditace v (domněle) liduprázdné zasněžené krajině jsem se vydal zpět. Po několika minutách šlapání proti mně v té "pustině" vyběhl středně velký vlčák a nadprůměrně velký dobrman. Zůstal jsem stát jako solný sloup. Oni taky. Bez hnutí jsme na sebe všichni tři zírali tak deset vteřin, které mně přišly jako deset hodin. Z lesa se vynořil pár postarších lidí a oba manželé mě s radostným švitořením ujišťovali, že jejich pejsci jsou hodní a ještě prý nikoho nekousli. S velkým sebezapřením jsem slušně odvětil, že jim to teď už věřím. Ovládl jsem doznívající hrůzu a vztek a pokračoval nadcházejícím soumrakem zpět k okraji metropole na výchozí nadmořskou výšku 250m, kde při večerním návratu dom už po sněhu nebylo ani památky. Po návratu jsem měl pocit, jako kdybych se vrátil z výletu do Krkonoš.Tahle odpolední vyjížďka byl fakt zážitek.. Rudolf.

Nastavení