Název

Jizerky-Polední Kameny na kole 15.8.2017

Popis

V úterý 15/8/17 jsme se ve složení jeden chlapeček a jedna holčička vydali na celodenní cyklovýlet do cyklostezkami protkaných Jizerských Hor. Auto jsme nechali v kempu v Nových Pavlovicích. Do “vlastních” hor jsme jeli několik kilometrů po silnici. Hory pro nás začaly v Oldřichovském Sedle, odkud po vrstevnici vede několikakilometrová zpevněná lesní cesta směrem na Ferdinandov. Dojeli jsme k odbočce na modrou turistickou, kterou jsem na základě dvacet let staré mapy považoval za strmou, ale jinak “snad” sjízdnou štreku. Tak to jsem se spletl. Asi 400 metrů vertikálního převýšení jsme po cestě vystlané kořeny a velkými kameny kola tlačili, v některých momentech i nesli. Na “náhorní plošinu” s proslulými – a velmi frekventovanými - jizerskými cyklostezkami nám to trvalo skoro dvě hodiny. Hrůza. Ani jeden z nás dvou kupodivu neremcal, nicméně radost z nalezení otevřeného kiosku po téhle tor-tůře byla bezmezná. Po asfaltové cyklostezce a pak po drncavé panelce jsme se nakonec přece jen dostali k oněm krásným skálám, kam jsme chtěli. Kola jsme schovali “do chroští”, zamkli všemi dostupnými zámky a pěšky vylezli na ony Polední Kameny, odkud se naskytl úžasný výhled do české, potažmo i do polské a na obzoru i do německé krajiny. Ke slovu přišel foťák i dalekohled. Zpět do kempu jsme jeli přes Kristiánov a Šámalovu Boudu. Cesta přes korunu přehrady bedřichovské vodní nádrže byla jako na potvoru uzavřená. Následoval sjezd do města s večeří (snad) v Ruprechticích. V Praze jsme byli večer před desátou. V nohou – a částečně i v rukou - jsme měli skoro 70 “délkových” kilometrů a skoro 700 metrů výškového rozdílu mezi kempem a cílem. Byl to den jako řemen. Rudolf.

Kategorie a štítky

Nastavení